|
"Granit – hrubě zrnitá kyselá plutonická hornina tvořená z podstatné části křemenem, alkalickými živci a slídami. Obsah SiO2 je okolo 70 %. "
(Longman illustrated dictionary of
geology 1983) |
|
|
Naše ložisko se nachází v okrese Strakonice, v katastrálním
území Vahlovice a administrativně přísluší pod správu
ObÚ Myštice. Přesněji, leží poblíž západního okraje obce Vahlovice a poblíž silnice II. třídy č.175 Vahlovice -
Blatná, je vzdálené od města Blatné asi 4 km. Lokalita
má plochu cca 3.1 ha. |
|
|
Vzorek těženého materiálu: |
|
|
|
|
|
Z regionálně-geologického hlediska přísluší zkoumané
území ke středočeskému plutonu, resp. k blatenské lomové
oblasti a masivu blatenského granodioritu, který patří
plošně k nejrozsáhlejším a nejvíce diferenciovaným
hlubinným paleozoickým intruzivním horninám |
|
|
Základní varieta blatenského typu, resp. středně
zrnitého biotitického granodioritu s příměsí amfibolu
vystupuje v okolí města Blatné a těží se v lomu Muzika u
Řečice. Porfyrická varieta blatenského
amfibol-biotitického granodioritu středně až hrubě
zrnitého se vyskytuje více v severovýchodním okolí
Blatné a těží se v lomech Gralom Drahenický Málkov,
Unigranit Střížovice a Průmysl kamene Vahlovice pro
kamenickou výrobu. Minerálním složením se hlubinná
hornina blíží adamelitu u kterého je zhruba vyrovnaný
poměr draselných a sodnovápenatých živců. Blatenský
granodiorit obsahuje hojně tmavé jemnozrnnější
uzavřeniny, resp. bázické pecky a je proniknutý žilnými
horninami, nejčastěji porfyrity v dlouhých žilách směru
zhruba Z-V jako výplň příčných Q-puklin. |
|
|
V severovýchodním okolí Vahlovic u Myštic se nacházejí
starší plášťové horniny mirovického metamorfovaného
ostrova, který je protažen ve směru SSV-JJZ. Paralelně
stlačené metamorfity ostrovní zóny představují
tektonicky zakleslé kry ve středočeském plutonu, které
jsou příčně dislokované mladšími zlomy SZ-JV. |
|
|
Mladší sedimentální horniny, resp. terciérní relikty
jílů a písčitých štěrků se vyskytují u Blatné. |
|
|
Geologické poměry vlastního ložiska jsou detailnějším
obrazem geologické stavby širší blatenské lomové oblasti
s lokálními odlišnostmi i od nejbližšího prozkoumaného
ložiska PK Vahlovice. |
|
|
Ložiskovou výplň tvoří dosti homogenní
amfibol-biotitický blatenský typ granodioritu středně až
hrubě zrnitý z hypidiomorfní strukturou. Je to hornina
v čerstvém stavu namodrale šedá většinou všesměrně
zrnitá, nevýrazně porfyrická s víceméně pravidelně
omezenými vyrostlicemi draselného živce zastoupeného
ortoklasem velikosti 10-12 mm. Plagioklas má
hypidimorfní omezení s velikostí 2,5-3,5 mm a křemenná
zrna tvoří drobnější shluky. Tmavší minerály amfibol a
biotit mají místy smouhovité až proudovité uspořádání a
ještě více se uplatňují v protáhlých plochých
uzavřeninách dosahujících délky až 3 dm maximálně a
několika centimetrové mocnosti (v ploše jsou zastoupeny
asi 0,5 %). Na rozdíl od sousedního ložiska s hojnými
aplitovými žilkami dvou generací byly v ložiskové výplni
pouze zastiženy tenké asi 0,5 cm mocné žilky
hydrotermálního křemene jako výplň diagonálních a
příčných puklin. |
|
|
Při navětrání bývá hornina zbarvena až do rezavohněda od
limonitu, autometamorfované a hydrotermálně porušené
partie mívají růžové až načervenalé zbarvení od hematitu
(viz příčná porucha mezi lomy). Silným rozkladem
plagioklasu vzniká sericit a přeměnou biotitu nazelenalý
chlorit. |
|
|
Oproti sousednímu ložisku PK Vahlovice s výrazným
usměrněním a kataklázou granodioritu svědčí téměř
všesměrná textura ložiskové výplně zkoumaného ložiska o
klidnějších genetických poměrech. |
|
|
Ložisko otevřené jámovým lomem je v tělese granodioritu
vymezeno v závislosti na technicko-ekonomických
podmínkách a je protaženo ve směru zhruba V-Z, paralelně
s osou zalesněného návrší v jižním sousedství a osou
terénní deprese v severním sousedství ložiska. Typicky
„žulové“ zvětrání je v severní lomové stěně, kde
v písčité eluviální zvětralině „plovou“ balvany a ploché
bloky pevnější horniny. |
|
|
Jakostní
charakteristika žuly |
|